Zápis ze zasedání vědecké rady č.4/2003 18. září 2003

Přítomní členové VR: V. Havránek, J. Kučera, A. Kugler, R. Mach, F. Spurný, V. Wagner

Omluvení členové VR: J. Chýla, J. John, J. Hořejší, P. Mikula, J. Kvasil, J. Dittrich

Jednalo se o první zasedání VR ÚJF z cyklu jednání, které se týkají připravovaného hodnocení ÚJF a předložení jeho nového výzkumného záměru. První jednání se věnovalo velkým výzkumným zařízením, které ÚJF využívá.

Zasedání uvedl ředitel ÚJF J. Dobeš, který přednesl základní informace o připravovaném hodnocení. Zdůraznil jeho důležitost a potřebu vypracování kvalitního výzkumného záměru (nynější výzkumný záměr končí v roce 2004). Podklady pro hodnocení i výzkumný záměr by měly být připraveny do konce října.

Přehled velkých zařízení využívaných ÚJF:

  1. Reaktor LVR-15 patří sice ÚJV, ale vědeckými skupinami z ÚJF je intenzivně využíván a reaktor jako zdroj neutronů je pro ně nepostradatelný.
    1. O situaci kolem reaktoru informoval Kysela z ÚJV. Reaktor začal pracovat v roce 1957. V letech 1988 až 1990 proběhla jeho kompletní rekonstrukce s tím, že experimentální zařízení bylo instalováno v letech 1994-98. V té době (1995-98) proběhl také přechod na palivo s nízkým obohacením (od HEU - 80% 235U se přešlo na LEU - 36% 235U). To vede ke změně spektra i toku neutronů.Ovšem nejdůležitější pro budoucí provoz a využití je skutečnost, že reaktor obdržel od SÚJB licenci na provoz do roku 2014. To umožňuje i v následujícím období využití reaktoru jako zdroje neutronů pro ozařování různých vzorků, materiálový výzkum (pomocí jeho horizontálních kanálů), bórovou záchytovou terapii, neutronovou aktivační analýzu a další aplikace.
    2. O současnosti a perspektivách reaktoru v oblasti materiálového výzkumu referoval P. Lukáš za nepřítomného P. Mikulu. Připravil přehled experimentálních zařízení využívaných k takovému výzkumu umístěných na horizontálních kanálech reaktoru. Snahou skupin pracujících na těchto zařízeních je, aby byly využívány v co nejvyšší míře i vědci ze zahraničí. K tomu slouží i napojení na program ACCESS pro velká zařízení v rámci 6. rámcového programu EU.
    3. J. Kučera informoval o využívání reaktoru pro ozařování vzorků neutrony při neutronové aktivační analýze. Také v tomto případě se uplatňuje mezinárodní spolupráce při uplatněni této metody v široké škále aplikací v ekologii, materiálovém výzkumu, archeologii a dalších. Skupina je zapojena i do programů mezinárodního vzdělávání v této oblasti. Velmi důležité je, že stejně jako u dříve zmíněné skupiny neovlivní přechod reaktoru na využití méně obohaceného paliva kvalitu výzkumu.
  2. Cyklotron je základní zařízení ÚJF a je v provozu od roku 1977. Urychluje vodík a helium až na energie 35 MeV.
    1. O stavu a výhledech provozu cyklotronu informoval J Štursa, který také zmínil možnosti náhrady cyklotronu modernějším zařízením a úvahách o možném pořízení produkčního cyklotronu. Pracoviště cyklotron bylo značně postiženo povodní, ale nyní je již v plném provozu a může spolehlivě pracovat pro skupiny, které je využívají. V budoucnu by bylo pro zlepšení jeho funkce dobré pořídit ECR-zdroj a magnetický analyzátor s velkým rozlišením.
    2. Přehled základního výzkumu prováděného na cyklotronu přednesl V. Kroha. Jedná se o astrofyzikální výzkum, který využívá možnosti cyklotronu urychlovat heliová jádra. Tato měření se provádějí v zahraniční spolupráci a o experimenty na provedení měření na cyklotronu je zájem i z této strany.
    3. J. Dobeš referoval za P. Béma o využívání neutronového zdroje pracujícího na svazku urychlovače. Perspektiva jeho využití je hlavně ve studiích možností urychlovačem řízených transmutací. Hlavním problémem této i předchozí skupiny je nedostatek mladých pracovníků.
    4. R. Mach informoval o současnosti a předpokládaných perspektivách vývoje a produkce radiofarmak.
    Celkově lze říci, že zájem o využití času na urychlovači je i díky pravidelnému vytížení výrobou radiofarmak větší než je možno uspokojit, což je také zdrojem úvah o pořízení zmíněného produkčního cyklotronu.
  3. Od 1. září 2003 je součástí ÚJF AVČR i pracoviště mikrotronu, které bylo předtím součástí FJFI ČVUT Praha. Toto převzetí bylo provedeno v intenci zasedání VR v roce 2001
    1. Historii a současnost tohoto zařízení prezentoval náš nový kolega M. Vognar. Mikrotron MT22 umožňující urychlovat elektrony na energie 22 MeV začal pracovat v roce 1975 a ukončil činnost v roce 1989. Následná varianta mikrotronu MT25 umožňuje získat elektrony s energií 5 až 24 MeV a proudy 20 - 30 ?A. Nyn? se dokončuje ve spolupráci s SÚJV Dubna jeho další rekonstrukce a modernizace. Ta by měla být dokončena v blízké době.
    2. O využití mikrotronu v oblasti aktivační analýzy referoval Z. Řanda. Mikrotron bude sloužit jako zdroj brzdného záření gama a sekundárních neutronů.
  4. Posledním projednávaným velkým zařízením byly lineární urychlovače, o kterých vědeckou radu informoval V. Hnatowicz. Elektrostatický VdG urychlovač ÚJF je klasickým zařízením z r. 1964. Po řadě technických úprav a inovací je schopen dlouhodobého provozu při napětích 1.0 - 3.5 MV. Je využíván výhradně pro analýzy látek metodami RBS, ERDA, PIXE a PIGE ve standardním provedení. V současném technickém stavu a personálním obsazení je sice schopen pracovat ještě mnoho let ale jeho parametry neumožňují další vývoj stávajících metod a zavedení nových progresivních metod. Optimálním řešením pro budoucí období je nákup nového elektrostatického urychlovače tandemového typu. V současné době se jedná o nákup urychlovače typu Tandetron 4130 MC firmy HVVE, který umožní urychlovat prakticky všechny ionty do energií 20 MeV. Podle dosavadních plánů by se nový urychlovač mohl objednat v roce 2004 a jeho instalace by proběhla v roce 2005. Je třeba pro něj postavit novou halu, jejíž projekt se nyní zpracovává.
Příští zasedání VR ÚJF bude věnováno přehledu jednotlivých výzkumných skupin v ÚJF.

Dalšími body jednání byly:

  1. Informace o znovuobnovení udělování vědeckého titulu "doktor věd" DSc v rámci AV ČR. O udělení vědeckého titulu rozhoduje Vědecká rada AVČR na základě výsledků řízení k udělení vědeckého titulu. K tomu účelu byly zřízeny komise pro obhajoby (mezi jinými i komise pro obhajoby doktorských disertačních prací v oboru Jaderná, subjaderná a matematická fyzika - jejím předsedou je doc. Ing. Vladimír Hnatowicz, DrSc a její sídlo je v ÚJF AVČR). Komise začnou pracovat od 1. října 2003.
  2. Informace o předkládaném grantu M. Berana z oddělení radiofarmak (do soutěže MZ): "Výběr, značení a předklinické testování nových radioimunoterapeutik značených beznosičovým radionuklidem 90Y pro cílenou terapii humánních onkologických onemocnění". Grant je navrhován na tři roky. VR vyjádřila souhlas s podáním tohoto grantu (všech 6 hlasů přítomných členů pro).
  3. Vědecký tajemní J. Dittrich navrhuje projednat připravit pořadník návrhů žádostí o reciproční cesty v rámci akademické spolupráce (potřeba odeslat na AVČR do konce září) na veřejném zasedání komise jmenované Vědeckou radou ÚJF. Návrh i komise ve složení J. Dittrich, V. Wagner, V. Havránek byly schváleny všemi přítomnými členy VR. Komise se sejde ve čtrtek 25. září v 9:30.
  4. Na 7-8. listopadu je plánován den otevřených dveří v rámci akce pořádané AVČR.
  5.  
     

    Vladimír Wagner
    (tajemník VR ÚJF AVČR)